Privatizační amok

Jak možní víte, má Plzeň do konce roku 2015 odkoupit akciovou společnost Vodárna Plzeň od francouzské skupiny Veolia za předběžnou cenu 711 mil. Kč. S tím souhlasím, protože přechod do vlastnictví města je nezbytný kvůli čerpání dotací EU. Ovšem jiná je, že k prodeji vodárny francouzské firmě v roce 1996 vůbec nemělo dojít. Existují podniky, které vykonávají tzv. veřejnou službu, a ty podle mě nemají být v soukromých rukou, protože majitel má samozřejmě zájem hlavně o zisk. Takové podniky, jako je např. vodárna, teplárna, městská hromadná doprava, skládky a spalovny odpadu, hřbitovy, teplárna apod. potřebují vlastníka, který bude mít na mysli hlavně veřejný zájem, dobré plnění veřejné služby ne za nejvyšší, ale za přijatelnou cenu. A takovým vlastníkem je město.

Privatizace vodárny Francouzům se schvalovala v době, kdy řada lidí chtěla vše prodat do soukromých rukou. Myslím, že se mýlili. Měli jsme se lépe podívat západním směrem - do Německá, Rakouska i Švýcarska, kde patří podniky vykonávající veřejnou službu obcím.  Nechápu, proč se stále málo inspirujeme našimi západními sousedy.  Budování nového státu by bylo rychlejší a stálo by podstatně méně peněz. Naštěstí pro plzeňské obyvatele se nezprivatizovala teplárna a zůstala v majetku města. Jsem přesvědčen, že by to tak mělo zůstat i v budoucnu, aby se v Plzni udržela přijatelná cena tepla.

V zásadě nejsem odpůrcem privatizace, ale měli jsme tehdy rozlišovat. Velké podniky neměly být privatizovány kupónovou privatizací  - nepřivedla konkrétní vlastníky ani potřebný kapitál. Měly být přímo prodány konkrétním vlastníkům spolu s přísnými podmínkami. Dva příklady: prosperující Škoda auto v Mladé Boleslavi a problémová Tatra Kopřivnice (dnes Tatra Trucks), to je přece „nebe a dudy“.

A jakou to má spojitost s mou kandidaturou do Senátu? Tak jako u spravování městských podniků, tak i v Senátu by měl být nejdůležitější veřejný zájem, nikoliv zájem individuální nebo skupinový.  Jsem připraven v Senátu veřejné zájmy hájit a nabízím k tomu své schopnosti a zkušenosti.

Petr Rybář
www.rybarpetr.cz